Čím výš, tím líp? Co dělá nadmořská výška s chutí kávy

Na výslednou chuť kávy mají vliv desítky faktorů. Záleží na šikovnosti baristy, způsobu přípravy i stupni pražení. Pojďme se ale podívat k samému začátku kávové cesty do míst, kde se pěstují kávovníky. Tentokrát se zaměříme na to, jak dokáže kvalitu kávy ovlivnit nadmořská výška. Co myslíte?

Vliv nadmořské výšky na kávu

Kávovníkům se obecně daří ve výše položených oblastech. Zatímco keřům Robusty stačí i nižší nadmořská výška 200—600 metrů, keřům Arabiky se daří spíše ve vyšších polohách, tedy od 600 metrů výše. Arabika se ale zpravidla pěstuje ještě výše, ideálně od 1200 metrů až do téměř 3000 metrů. Proč?

nadmorska-vyska

Káva pěstovaná ve vyšších nadmořských výškách dozrává díky vyšším polohám pomaleji. Třešně proto mají více prostoru a podmínek rozvinout rozmanité chutě a získat potřebné živiny z půdy. Kávová zrna z takových rostlin jsou tvrdší, mají vyšší aciditu a vyznačují se komplexnějším chuťovým profilem se zajímavými tóny květin, ovoce či citrusů. Tvrdost zrn jde ruku v ruce s pomalejším pražením, které také napomáhá diverzitě chutí.

Káva pěstovaná v nižších nadmořských výškách dozrává rychleji. Má sice plnou zemitou chuť, není ale tak mnohovrstevnatá. Rozeznáváme v ní spíše čokoládové, ořechové a kořeněné tóny. Zrna jsou měkčí, s čímž se pojí rychlejší pražení a menší komplexnost a výdrž chuti.

Nižší nadmořská výška tak není nutně na škodu, nicméně z kávy vypěstované ve vysokohorských oblastech dostanete víc. Jak jsme již zmínili, je nadmořská výška pouze jedním z dílků kávové skládačky. I výborná káva, která měla perfektní podmínky, se dá „zabít” nevhodným pražením nebo přípravou. Naopak z Arabiky vypěstované v 800 m n. m. můžete dostat nečekaný příval chutí.

 

Jak poznat nadmořskou výšku při nákupu kávy?

Pokud kupujete kávu přes e-shop, můžete nadmořskou výšku najít na stránce dané kávy. Například u nás ji většinou uvádíme v tabulce s ostatními údaji, jako je země původu nebo intenzita pražení.

popis-kavy

Některé kávy mají nadmořskou výšku uvedenou ve zkratce, která doplňuje jejich název. O kávových zkratkách jsme sepsali článek, ale pokud se vám nechce klikat, vypíšeme je i sem:

  • SHG (Strictly High Grown) nebo SHB (Strictly Hard Bean) označuje kávy rostoucí v nadmořských výškách nejméně 1500 metrů,
  • HG (High Grown) a HB (Hard Bean) jsou kávy, které rostly v nižších nadmořských výškách kolem 900—1300 metrů,
  • kávy s označením SSB (Strictly Soft Bean) nebo pouze SB (Soft Bean) rostly v nejnižších nadmořských výškách kolem 700—1000 metrů.

Setkat se můžete i s označením Altura, které poukazuje na kávu z vyšších oblastí.

 

Šla by káva pěstovat třeba na Sněžce?

Teď vás zklameme. Odpověď je ne. I když máme v ČR dostačující nadmořskou výšku pro pěstování kávy, s klimatem to zase tak růžové není. Kávovník je rostlina náchylná na výkyvy teplot, vyžaduje optimálně rozmezí 18 ℃ až 22 ℃ a nesnáší mrazy.

Kávovník potřebuje také vysokou vlhkost vzduchu a podnebí s pravidelnými srážkami, což je v naší domovině problém. Proto se kávě daří spíše v tropických a subtropických hornatých oblastech států jako Etiopie, Keňa, Brazílie, Kostarika nebo Kolumbie.

Kdo ví, třeba se vlivem globálního oteplování dočkáme plantáže i v naší kotlině. Myšlenka je to zajímavá, nicméně buďme rádi za klima, které máme. Míst, kde se kávě daří, je naštěstí stále dostatek.

 

Ještě se neznáme? Ochutnejte Coffeespot!

Dopřejte si nový zážitek s čerstvě praženou kávou.

coffeespot-tym

TIPY na přípravu domácí kávy: