1. Úvod
2. Blog
3. Cesta k zrnku kávy

Není tomu tak dávno, co jsem sám na sobě zjistil, že když do sebe po ránu vliju kýbl rozpustné kávy, můj den bude probíhat poněkud aktivněji a méně stresově. Člověk si ale chvílemi připadal jako alkoholik. Jako zoufalec, který musel za celý den vypít "krabičák", aby se mu dostalo jisté duchovní a energické vzpruhy. Poslední dobou používám přirovnání kávy k vínu docela často. Je to totiž mnohdy ve všem stejné.

No a jak jsem k tomu dospěl? Dostal jsem se do kontaktu s lidmi provozujícími pražírnu kávy a tehdy začala moje cesta k zrnku kávy...

Je ráno, za okny ještě tma. Převalím se na druhý bok a pozoruji, že Monika je z postele pryč. U nohou mě hřeje náš malý pejsek a vypadá to, že má, stejně jako já, půlnoc. Tak ještě na chvíli zavřu oči. Jemný hlásek mě však vzápětí zase přivede k sobě. Je čas se probrat a udělat ranní kávu. Už i Monika si na kvalitní zrnkovou zvykla a do práce bez ní nikdy nevyrazí. Proto hned dávám vařit vodu a nahrubo melu pečlivě zváženou dávku zrnek Nicaraguy z huštěnovického Coffeespotu. Než pomletou kávu zaliji, ještě chvíli se opájíme čerstvou vůní. Já cítím čokoládu a karamel, ona zase sladké ovoce. Chvíli ještě zkoušíme, jestli ucítíme to, co ten druhý, ale marně. V kávě má totiž každý to svoje.

Několikrát jsme řešili otázku, jak si doma kávu připravovat. Koupit si kávovar na espressa nebo vyzkoušet alternativní přípravy? Nu což, výběr byl jednoduchý. "Žádný domácí kávovar, který bychom si mohli dovolit, by kávu nepřipravil tak kvalitně, jako v dobré kavárně.", řekl jsem si. Moje drahá si zase usmyslela: "Stejně bych doma chtěla mít kávy plný hrnek, a ne malinkaté espresso." - Budiž rozhodnuto ... takže alternativní příprava. Nejdříve jsem se poohlížel po French pressu (nejspíš pro jeho cool název), ale nakonec mi nejvíce padl do oka Dripper V60, který sliboval snadnou přípravu jemné filtrované kávy. A nelhal...

Venku je stále temno a kapky deště unášené studeným větrem sem tam trefí okno kuchyně. Atmosféra v místnosti načichlé čerstvě pomletou kávou je ale narozdíl od šedě zamračených  exteriérů barvitě optimistická. Krouživým pohybem zalévám drip a sleduji, jak se čirá voda mění ve zlatavě hnědou barvu. Když je hotovo a naplní se hrníčky, zastaví se čas. Pak se znovu rozběhne, ale plyne jinak. Pozitivněji, energičtěji, kreativněji, ... a o tom to je.

"Cesta k zrnku kávy je jednosměrná, protože už nikdy nebudete chtít zpět."