Bezkofeinová káva, také označovaná jako decaf, je tak trochu kávový outsider. Ortodoxní kafaři po ní moc často nesáhnou. Nejspíš za to můžou i mýty, které se kolem kávy bez kofeinu rojí a dělají jí špatné PR. My se na ně podíváme a zkusíme reputaci decafu napravit.
Mýtus č. 1: V bezkofeinové kávě není vůbec žádný kofein
Bezkofeinovou kávu mají v oblibě zejména kojící maminky a lidé, kterým vyšší přísun kofeinu zakázal doktor. Je to hlavně proto, že decaf neobsahuje téměř žádný kofein. Píšeme téměř žádný, protože v jednom šálku můžeme najít 2 až 12 mg kofeinu. Je to sice méně, než má čaj a rozhodně méně, než obsahuje espresso, ale nějaký tam přece jen je.
Je to v podstatě podobné, jako když si dáte nealkoholické pivo. Nemá čistou nulu, nicméně procento alkoholu v něm je opravdu nízké. Pro srovnání se pojďme podívat, kolik kofeinu se nachází ve vybraných nápojích.
|
Nápoj |
Obsah kofeinu (v mg) |
|
espresso (cca 30 ml) |
60—100 |
|
filtrovaná káva (250 ml) |
70—140 |
|
decaf (250 ml) |
12—20 |
|
černý čaj (250 ml) |
40—70 |
|
zelený čaj (250 ml) |
20—45 |
|
cola (330 ml) |
34 |
|
matcha (250 ml) |
70 |
|
horká čokoláda, kakao (250 ml) |
10-12 |
Proč vlasně v bezkofeinové kávě zůstává kofein?
Souvisí to s procesem výroby kávy bez kofeinu. K dekofeinizaci kávy dochází nejčastěji 3 různými cestami.
- Chemická dekofeinizace — kávová zrna se opakovaně namáčí v roztoku vody a vybraného rozpouštědla, dokud se z kávy neuvolní většina kofeinu,
- švýcarská vodní metoda — kávová zrna se několik hodin namáčí v horké vodě a uvolněný kofein se vychytává pomocí uhlíkových filtrů,
- metoda CO₂ — kávová zrna se namáčí ve vodě a následně jsou vystavena pod vysokým tlakem oxidu uhličitému, na který se kofein naváže.
Metody jsme popsali pro představu pouze ve zkratce. V současné době se nejvíce využívá chemická metoda dekofeinizace, které se také říká evropská.
Mýtus č. 2: Káva bez kofeinu nechutná dobře
Výše popsané metody dekofeinizace sice ovlivňují chuť kávy, není to ale tak, že by ji zkazily a chuť úplně sebraly. Ano, decaf může být méně chuťově výrazný, než klasická káva s plnou palbou kofeinu. Rozhodně ale neplatí, že by se k její výrobě zámerně používala nekvalitní zrna.
Pokud chcete dát kávě bez kofeinu šanci, rozhodně doporučujeme sáhnout po výběrovce, abyste si udělali realistický obrázek o její chuti.
TIP: Ochutnejte naši kávu bez kofeinu a uvidíte sami
Mýtus č. 3: Bezkofeinová káva je zdravější
Řekli byste, že menší obsah kofeinu automaticky znamená zdravější kávu? Ne nutně. Káva bez kofeinu sice během úpravy ztratí většinu obsahu tohoto alkaloidu, antioxidanty v ní ale zůstávají stejně jako u klasické kávy a další složení se nijak zásadně nemění.
Decaf je samozřejmě lepší alternativou pro pacienty s kardiovaskulárními onemocněními, jedince citlivé na kofein nebo kojící maminky, to, že je oproti klasické kávě zdraví prospěšnější, však žádné studie neprokázaly.
Ochutnejte decaf z COFFEESPOTU
Přijďte decafu na chuť. Zkuste naši Kolumbii Tolima sugarcane. Vznikla speciálním procesem, kdy se kávová zrna nejprve napaří po dobu 30 minut. Poté se ke kávě přidá roztok vody a ethylacetátu, což je látka, která vznikne smícháním fermentované melasy z cukrové třtiny s kyselinou octovou.
Roztok se během dekofeinizace několikrát obměňuje, dokud se z kávy nedostane většina kofeinu. Následně se zrna znovu napaří, aby došlo k odstranění zbytků ethylacetátu.
Takto ošetřená káva v sobě nese tóny čokolády, třtinového cukru a zeleného jablka. Je vhodná pro všechny populární metody přípravy kávy, tedy i na espresso a filtr. A my doufáme, že si ji užijete stejně, jako její kofeinové protějšky.
I bez kofeinu může chutnat
Díky Sugarcane procesu si káva zachová své přirozené chutě a vůně, jako je tomu u běžně zpracovaných káv.
Ochutnat kávu