Nejspíš víte, že domovinou kávovníku a kávy je Etiopie. Kdo konkrétně ale kávu objevil a jak přišel na to, že se ze zrn dá udělat nápoj? Zjistěte, komu bychom všichni měli líbat ruce a udělit Nobelovku za mír.
Co o původu kávy říká legenda
Všechny velké objevy jsou opředené legendami. A kolem kávy se jich točí spousta. Tahle konkrétní odkazuje do období kolem roku 850 př. n. l. k etiopskému pasákovi jménem Kaldi. Ten si všiml, že jeho kozy jsou po požití zvláštních bobulí neklidnější a aktivnější. Když bobule sám vyzkoušel, zjistil, že mají podobný účinek i na něj.
Se svým objevem se svěřil opatovi z nedalekého kláštera, který ale přinesené plody hodil do ohně s tím, že jde o ďáblovo dílo. „Upražená” zrna se rozvoněla po celém klášteře, což opata zaujalo. Zrna z ohně vyjmul, povařil je ve vodě a nápoj ochutnal. Když se přesvědčil o jeho povzbuzujících účincích, začal nápoj pít pravidelně a podávat ho i svým mnichům, aby měli víc síly na modlitby.
Původ kávy podle skutečnosti
I podle skutečných historických záznamů pochází káva z Etiopie. Zde zpočátku rostla pouze divoce a příslušníci místních kmenů ji sice konzumovali na různé způsoby, nešlo ale o žádné větší množství či řízené pěstování.
Z Etiopie se někdy ve 13. století dostal kávovník do Jemenu, nejspíše díky jemenským válečníkům a jejich tažením. V Jemenu došlo ke kultivaci kávovníku a již v 15. století se jeho pěstování rozšířilo po celé zemi. V témže století došlo k otevření první kavárny, a to v Mekce, která leží na území dnešní Saudské Arábie sousedící s Jemenem.
Cesta kávy do Evropy
Stejně jako další pochutiny doputovala i káva do Evropy díky kupcům, kteří ji poprvé přivezli lodí na přelomu 16. a 17. století. Tehdy dorazila nákladní loď s kávou do Benátek. Právě Benátky se staly strategickým místem pro distribuci kávy po celé Evropě.
Káva byla zpočátku považována za příliš exotický až ďábelský nápoj a přijímána tedy spíše chladně. Navíc měla silné konkurenty, kteří se do Evropy dostali dříve, a to čaj a horkou čokoládu. Všeobecný názor na kávu změnilo až údajné požehnání papeže Klementa VIII., který si nápoj oblíbil.
Pak už byla cesta kávy rychlá a začala se formovat silná kávová a kavárenská kultura. První veřejná evropská kavárna vznikla v Benátkách, rok jejího otevření není ale přesně známý a zdroje se různí. Některé uvádí rok 1645, jiné zase 1683. Jisté ale je, že kavárenská vlna se začala rychle šířit z italských metropolí do Paříže a odtud potom do Vídně, Oxfordu i Londýna.
První kavárna v Čechách
Ptáte se, kdy a kde se otevřela první kavárna v Čechách? Stalo se tak roku 1702 v Brně a provozoval ji Turek jménem Ahmed. Praha byla v těsném závěsu, v roce 1711 tu začal s pouličním prodejem kávy Georgius Deodatus pocházející z Damašku v Sýrii, který se do města přestěhoval a potřeboval si vydělat peníze do začátku. Brzy zbohatl a v roce 1714 si pod Mosteckou věží otevřel první kavárnu v Praze.
Brzy následovala druhá kavárna U tří pštrosů, která funguje dodnes. Nejvíce ikonických kaváren pak vzniklo v 2. polovině 19. století a na přelomu 19. a 20. století. Je to například kavárna Slavie, Café Savoy či Café Louvre.
Jak vidíte, káva urazila velmi dlouhou cestu, aby se dostala až k vám domů a k nám na e-shop.
Jaký balíček z naší pražírny skončí u vás?
Naše zážitky z cest za kávou
Cesty za kávou
Standardem každé dobré pražírny je přesně vědět, odkud bere svou kávu. Dojet na místo a vybrat tu nejlepší a nejzajímavější.
Osobní setkání s farmáři, prohlídka procesů zpracování i společné cuppingy nám umožňují opravdu pochopit, odkud káva pochází a jak se její charakter formuje od semínka až po šálek.
