Po zážitcích z farmy Argopuro Walida pokračovala Michalova cesta hlouběji do indonéského kávového světa. Tentokrát se náš hlavní pražič vydal k jezeru Toba na Sumatře, kde se ponořil do experimentálního zpracování kávy i místní kultury. Co všechno objevil?
Od východní Jávy k jezeru Toba
Z farmy Argopuro, o které jsme psali v první části blogu, se Michal a spol. vydali na další kávovou výpravu – tentokrát směr severozápad, až na Sumatru.
Cíl? Resort Simalem, který leží nedaleko majestátního jezera Toba, největšího vulkanického jezera na světě.
Cesta ale nebyla úplně krátká. Nejdřív čekal výpravu přejezd do Surabaye, pak následoval brzký ranní let do Jakarty, poté následný přestup do Medanu a pak ještě několikahodinová jízda autem až do cíle:
Ze Surabaye jsme odlétali v 6 ráno a do resortu jsme dorazili kolem sedmé večer. Byla to opravdu náročná cesta. Ale po cestě jsme stihli zastávku na kávu z místní pražírny a navštívili oblíbenou restauraci, kde podávali grilované prase – s čím jiným než s rýží. Rýže je tu doslova všude,
A pokud vás zajímá, jak v Indonésii funguje doprava, odpověď je prostá:
Je to prostě tak, že kdo dřív bliká a troubí, ten má přednost. Stručně řečeno (smích).
Co-fermentace? Vyzkoušeno za vás :)
Hlavním smyslem návštěvy v resortu Simalem byla praktická zkušenost s tzv. co-fermentací, tedy fermentací kávy s ovocem nebo kořením, což je v kávovém světě velký, byť lehce kontroverzní trend. Tuhle metodu už znáte i z našich káv – letos v létě ji představíme v limitkách s jahodou a liči.
Na Sumatře si Michal vyzkoušel celý proces od začátku do konce. Nasbírali si čerstvé jahody na malé farmě spravované milou paní a pustili se do práce.
Proces začínal tím, že jsme promyli kávové třešně a přenesli je na třídicí stůl. Tam jsme roztřídili nezralé a přezrálé kusy tak, aby nám zůstaly jen krásné, červené třešně. Poté jsme se přesunuli k pulperu – stroji na odstranění slupek. Výsledkem jsou vyloupnutá zrna, tzv. pergamenová káva. Jakmile jsme měli vše připravené, vzali jsme nasbírané jahody, rozmixovali je na jahodovou šťávu a začali vrstvit fermentační sud. Nejdříve přišla vrstva oloupaných zrn, poté vrstva jahodové šťávy, a takto se to opakovalo, dokud nebyla všechna zrna rovnoměrně ponořená,
popisuje Michal celý proces.
Podobným způsobem připravovali i fermentaci s vanilkou – s tím rozdílem, že lusky bylo třeba nejprve krátce povařit, aby uvolnily své aroma.
Výsledkem jsou jedinečné chuťové profily, které vznikají zcela přirozeně, bez chemie. A my už se nemůžeme dočkat, až vám je nabídneme. Malý teaser?
„Na léto se můžete těšit na limitky s jahodou a liči. A na zimu už máme také vybráno – ale to vám prozradím až později,“ nechává si Michal trumfy v záloze.
Nový kávovník, cupping maraton a realita místní produkce
Součástí návštěvy bylo i zasazení dalšího COFFEESPOT kávovníku – přímo na místě, rukama našeho pražiče. Už druhého, který v Indonésii roste pod naším jménem. Součástí návštěvy farmy byly také školka s mladými sazenicemi a cuppingové centrum, kde Michal a spol. během jediného dne ochutnali neuvěřitelných 25 vzorků kávy.
Farma v Simalem produkuje v době sklizně (prosinec–březen) zhruba 3 tuny kávových třešní denně – což je výrazně méně než farma Argopuro Walida, kde během vrcholu sklizně zvládnou až 20 tun denně. I to dokládá různorodost indonéských producentů – a potřebu být v kontaktu s každým z nich individuálně.
To všechno jsme stihli během jediného dne! Následující ráno mě už čekala cesta zpět do Česka.
Káva, která má jméno, tvář a příběh
Zážitek z Indonésie nebyl jen o poznávání nových metod zpracování. Byl především o setkání s lidmi, kteří za každým šálkem stojí. O ruční práci, pečlivosti a vášni, kterou je v místním prostředí cítit na každém kroku.
Musím říct, že to byl opravdu silný zážitek plný dobrodružství a nových informací. Tyto cesty jsou důkazem, že nám záleží na budování vztahů s farmáři a dodavateli. Taková zkušenost člověku zásadně změní pohled na pěstování, sběr, zpracování i na lidi samotné.
A právě proto do podobných výprav investujeme čas i energii. Abychom vám mohli přinášet kávu, která má nejen skvělou chuť, ale i opravdový příběh.
Zajímá vás výsledek této výpravy? Sledujte náš web i Instagram – limitky z této cesty budou k dispozici už brzy.
Další příběhy a chutě už brzy v nabídce
