Za výjimečnou kávou jsme se vydali až na druhý konec světa. 🌏
Náš hlavní pražič Michal Machala právě cestuje po Indonésii, kde osobně poznává farmáře, zpracovatelské stanice a životní příběhy lidí, kteří stojí za kávou, kterou už jste možná u nás ochutnali. První zastávkou jeho cesty byla oblast East Java, kde se potkal s výjimečným producentem Muhlisem – mladým agronomem, který se rozhodl proměnit zpustošenou horu v kávový ráj, a přitom nezapomíná ani na děti z místní školy nebo ochranu přírody.
Společnost mu na cestě dělali i kluci ze Slovenska – Lukáš z Alami Coffee a Patrik s Matúšem z Alternativa Coffee. Společně navštívili farmy i zpracovatelské stanice a sdíleli zkušenosti i nadšení z toho, co dokáže výběrová káva změnit.
Co všechno Michal zažil a co ho překvapilo? Čtěte dál – tohle není jen report z cesty za kávou. To je příběh o naději, odvaze a neskutečné energii.
„Muhlis je neskutečně veselý a energický člověk. Je mu 32 let, vystudoval business a agronomii a místo kariéry ve městě se rozhodl vrátit do rodné vesnice. Tam, kde voda vysychá a půda si pamatuje požáry, začal z ničeho budovat něco výjimečného,“ říká s nadšením Michal.
Na ploše 420 hektarů spravuje Co-operative Walida, rodinnou stanici, kde se pěstuje a zpracovává káva ve výšce až 1850 m n. m. Kávovníky tu rostou na strmých svazích, sběr je náročný a většina práce se dělá ručně.
Ručně se třídí i třešně, které pak čeká 120-ti hodinová karbonická macerace v nerezových tancích. Po usušení, odslupkování a třídění se káva připravuje na export – a mezi nimi i várka, která poputuje do COFFEESPOTU.
„Chuť třešní mě fakt dostala – sladká, svěží, úplně jiskřivá. A to jsme ještě nebyli ani u cuppingu,“ dodává Michal.
Z farmy Damarkandang, kde se pěstuje část kávy, je cesta dolů možná jen pěšky nebo na motorce. S pomocí tzv. Avatarů – místních borců, kteří na motorkách zdolávají bahnité a strmé cesty – se káva dostává dolů do zpracovatelské stanice. Bez nich by to nešlo.
„Jo, kámo, oni to fakt vozí na motorkách. Masakr. Ale právě tihle borci jsou klíčoví – bez nich by se káva z farmy nedostala dolů,“ směje se Michal.
Za zmínku rozhodně stojí i fakt, že Muhlis věnuje 30 % svého zisku místní škole, kterou aktivně podporuje. Jeho přístup ukazuje, že mu záleží nejen na kávě samotné, ale i na budoucnosti místní komunity.
„Navštívili jsme školu, kterou pomáhá financovat. Tolik usměvavých dětí jsem dlouho neviděl. Bylo to silné. Káva tady není jen obchod – je to nástroj ke změně,“ vypráví Michal.
O výjimečnost zpracování se částečně zasloužil i Lukáš z Alami Coffee, který Muhlise podporuje nejen v exportu, ale i v senzorické analýze a ladění jednotlivých procesů. Díky němu se tahle káva dostala až k nám.
A jak shrnuje Michal své poslední dny na farmě Damarkandang?
„Po procházce jsme si dali kávu a neskutečně dobré jídlo, které nám připravily místní ženy. Z místa, kde jsme spali, byl nádherný výhled. V noci jsme pozorovali hvězdy a spali v ‚5-ti hvězdičkové boudě‘. Ráno nás čekal nádherný východ slunce a parádní pohled na údolí. Udělali jsme pár fotek a záběrů z dronu a čekali na naše Avatary, abychom se dostali dolů.
Na cestu zpět jsme naložili i pytle s třešněmi – řidič, já a pytel na jedné motorce. Upřímně, trochu jsem se bál, ale zvládli jsme to všichni v pohodě. Po návratu do zpracovatelského závodu jsme si dali pauzu a pak jsme sbírali kávu z vyvýšených postelí, která se svážela do tzv. Megatronů – obřích nerezových tanků pro karbonickou maceraci.
Káva se pomocí dopravníku dostala do tanku, pustil se CO₂ a nechala se 72 hodin macerovat. Spousta práce, ale obrovský zážitek. Teď se přesouváme na Sumatru, kde nás čeká další návštěva farmy u jezera Toba.“
Ochutnejte Indonésii Argopuro Carbonic Maceration Natural
Káva z edice White Bean zpracována metodou Carbonic Maceration Natural Wet Hulled přímo z farmy Muhlise.
Chci ochutnatDalší příběhy a chutě už brzy v nabídce
